Jednou ze součástí zemědělské politiky ČR jsou i nezbytné změny ve využití ZPF. Na zemědělskou půdu se začíná pohlížet nejen z hlediska produkčního, ale také z hlediska mimoprodukčního (funkce transportní, retenční, pufrační, transformační), které hraje taktéž důležitou roli při definování půd (stanovišť) vhodných ke změně kultury.
Při postupu výběru stanovišť vhodných ke změně kultury se využívají data BPEJ, konkrétně všeobecná charakteristika hlavní půdní jednotky (HPJ), klimatické poměry a další agronomicky a ekologicky významné funkce a vlastnosti, jako je vodní režim, infiltrační a retenční vlastnosti. Data BPEJ jsou spravována Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) a jsou dostupná ke stažení na jejich stránkách ve formátu shapefile (aktualizace vždy k 1. pracovnímu dni v měsíci).
Výsledná mapa stanovištních a půdních podkladů pro zatravňování byla ve VÚMOP v. v. i. vytvořena na základě údajů z databáze BPEJ v rámci projektu níže.
Literatura:
NOVÁK, Pavel Ing; LAGOVÁ, Jitka; VINCÍKOVÁ, Marie; VOPLAKAL, Karel a VOPRAVIL, Jan. Vymezení půd (BPEJ) a území vhodného ke změnám využití půdy včetně stanovení plošného rozsahu navržených změn projednotky územního členění spolu s vyhodnocením ekonomických dopadů v oblasti zemědělství.: Výstup V 03 projektu NAZV QC 1293: Vymezení zemědělsky méně příznivých a ohrožených oblastí České republiky s návrhy na využití půdy včetně ekonomických dopadů. Praha: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, 2003. Více informací na:
https://knihovna.vumop.cz/records/26481281-1db4-4467-9da9-43d80bd34c73
Mapování a aktualizace BPEJ vychází z metodiky:
NOVOTNÝ, Ivan; VOPRAVIL, Jan; KOHOUTOVÁ, Ladislava; PORUBA, Miroslav; PAPAJ, Vladimír et al. Metodika mapování a aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek. 4., přepr. a dopl. vyd. Praha: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, 2013. ISBN 978-80-87361-21-4. Více informací na:
https://knihovna.vumop.cz/records/f6ce7304-fb98-4932-b986-cf2caf0082a7?localcs.