5bee98c4-f9c4-471b-b813-76580a000319 cze utf-8 dataset Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v. v. i. Žabovřeská 250 Praha 5 - Zbraslav 156 27 cze metadata@vumop.cz https://www.vumop.cz pointOfContact 2025-02-12 ISO 19115/INSPIRE_TG2/CZ4 2003/cor.1/2006 S-JTSK 3.kvadrant (5514) Mapa C1 - vrstva rizika výskytu přísušku 2016-12-18 creation 2018-12-16 revision CZ-00027049-VUMOP-Mapa_C1-prisusky VUMOP Mapa C1 - vrstva rizika výskytu přísušku (jaro a podzim). V rámci výzkumných projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum: QJ1220054 a QK1710197. completed Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v. v. i. Žabovřeská 250 Praha 5 - Zbraslav 156 27 cze data@vumop.cz https://www.vumop.cz/poskytovani-dat custodian asNeeded Půda GEMET - INSPIRE themes, version 1.0 2008-06-01 publication eroze eroze půdy eroze větrná ochrana protierozní GEMET - Concepts, version 4.2.3 2021-12-06 publication otherRestrictions ne pro komerční účely, licence otherRestrictions bez omezení veřejného přístupu vector 5000 cze win1250 farming 11.99 18.91 48.25 51.25 Česká republika ESRI Shapefile 1.0 distributor https://geoportal.vumop.cz WWW - link Geoportál SOWAC-GIS information Conformity_001 INSPIRE SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) 2007-03-14 Data nespadají do struktury INSPIRE. false Pro výskyt větrné eroze je však zásadní vlhkost povrchu půdy v obdobích, kdy je půda minimálně kryta vegetací a vystavena tak erozním účinkům větru. Omezeně použitelná jsou pro účely hodnocené vlhkosti povrchu půdy zhruba od sedmdesátých let 20. století data z dálkového průzkumu Země. S ohledem na prostorové rozlišení a frekvenci snímkování není možné jejich použití pro hodnocení erozního ohrožení půd v ČR. Specifikem v ČR a v SR je hodnocení stavu povrchu půdy na stanicích sítě ČHMÚ. Tento ukazatel není exaktně měřen, je však nahrazen pozorováním stavu povrchu půdy, který pozorovatelé zaznamenávají v termínech 7, 14 a 21 hod středního místního slunečního času každý den. Na několika desítkách stanic přesahuje doba pozorování 50 – 60 let a je možné tedy vycházet z dlouhodobých průměrných hodnot. Stav půdy je chápán jako konzistenční vlastnosti povrchové vrstvy půdy (nikoli porostu). Pozorování se koná na pozemku stanice a jejím nejbližším okolí. Pozorovatel určuje a zapisuje pomocí definovaných kódových čísel stav půdy. Stav půdy označený kódem „0“ znamená povrch půdy vyloženě suchý, nikoliv však zmrzlý. Půdní částice se při mačkání drolí na prach, vítr zvedá prach z půdy (Slabá a kol. 1972, Žídek a Lipina 2003). Pro vyhodnocení vláhových poměrů v obdobích největšího rizika výskytu větrné eroze byla použita data o stavech půdy v období od 1.3. do 31.5. a od 1.9. do 31.10. Použita byla data ze stanic sítě ČHMÚ do nadmořské výšky 500 m, tj. v oblastech s intenzivní rostlinnou produkcí a vyšší pravděpodobností výskytu suchých období, v třicetiletí 1981 – 2010. Vybráno bylo 70 stanic, kde byly stavy půdy pozorovány denně po celé vyhodnocované období. Vyhodnocení vychází z počtu dní, kdy byl alespoň v jednom pozorovacím termínu zaznamenán stav půdy 0, tj. povrch půdy suchý. Pro každou stanici byl vypočítán průměrný počet dní se stavem půdy „0“ za dané období. Na základě průměrného počtu dnů se suchým stavem půdy bylo území ČR rozděleno na 5 kategorií. Území s nadmořskou výškou nad 500 m n.m. a oblasti s nezemědělskou půdou byly zařazeny do šesté kategorie – nehodnoceno.